Scény z manželského života

Scény z manželského života

Scener ur ett äktenskap
1973
Drama
168min.
Režisér:
Scénář:
Ingmar Bergman
Kamera:
Sven Nykvist
Hrají:
Bibi Andersson
Erland Josephson
Gunnel Lindblom
Jan Malmsjö
Liv Ullmann
Wenche Foss
Země původu:
Švédsko
Jazyk:
SWE
Golden Globes 1975
Best Foreign Film

Příběh je vyprávěn jednoduchými formálními prostředky, převážně divadelním způsobem. Veškerý prostor je přenechán dvěma protagonistům, kteří skrývají a odhalují své city a trápení. Film je obrazem rozpadu jednoho manželství a opětovného bouřlivého setkávání a vzdalování se obou protagonistů. Obrazem dvojice lidí, kteří nemohou žít spolu ani bez sebe. Roli Marianny napsal Bergman pro Liv Ulmann po tom, co skončil jejich hluboký vztah. Jejím filmovým partnerem je Bergmanův dvorní herec Erland Josephson. V tomto filmu režisér do značné míry opustil svoji metodu "obrazů krajiny duše" a složitý vztah dvou exmanželů vyjádřil civilnějšími prostředky, bez symbolů a metafor.

Scény z manželského života představují šest epizod z průběhu dvacetiletého manželství. Vyprávějí o tom, jak neprojevené city a tiché výčitky vedou k vzájemnému odcizení a rozvodu, ale také o tom, že tento rozvod může otevřít cestu k pochopení, komunikaci a přátelství. Marianne a Johan žijí ve zdánlivě ideálním manželství s dvěma krásnými dcerami. Vzájemnou lásku se jim daří sladit s pracovními povinnostmi a navíc udržují vřelé vztahy s celou rodinou. Pod tímto ideálním povrchem však číhají problémy, které jednoho dne prolomí křehkou skořápku dlouholetého vztahu. Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů v dějinách kinematografie je analýzou partnerských vztahů a problémů, které soužití dvou lidí zákonitě provází. Vyjadřuje však i naději, že ti, kteří spolu prožili celý život, jsou svázáni láskyplným poutem a jeden druhému se nikdy nemohou odcizit.

Film získal Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film a množství jiných ocenění.

Ingmar Bergman

Ingmar Bergman (1918  2007) patří bezpochyby mezi nejznámější švédské osobnosti. Není jen nejpřednějším tvůrcem švédského filmu, ale je obecně považován za jednu ze zásadních osobností celé historie kinematografického umění. Řadí se do poměrně malé, exkluzivní skupinky filmařů - Fellini, Antonioni, Tarkovski - jejichž příjmení jen málokdy potřebuje upřesnění křestním jménem: "Bergman" je koncept, jakási obchodní známka sama o sobě. Bergmanova kariéra filmového tvůrce je jedinečná už svým rozsahem. Od svého režisérského debutu v Krizi (Kris, 1946) až k Fanny a Alexandrovi (Fanny och Alexander, 1982) stihl natočit více jak čtyřicet filmů, mezi nimi takové, jako jsou kupříkladu Večer kejklířů (Gycklarnas afton, 1953), Sedmá pečeť (Det sjunde inseglet, 1957), Lesní jahody (Smultronstället, 1957), Mlčení (Tystnaden, 1963) a Persona (Persona, 1966), které jsou považovány za absolutní klasiku filmového plátna. Co je ale na Bergmanovi skutečně unikátní a co mu dopomohlo ke světové slávě, je jeho schopnost využít masmédium filmu, které je zároveň průmyslem i uměním, jako hluboce niternou formu vyjádření, schopnou stejně dobře zachytit hmatatelnou dějovou linii jako existenciální a psychologické problémy. Paralelně se svou filmovou dráhou Bergman rovněž působil v oblasti divadla, kde režíroval nespočet her ve Švédsku i v zahraničí. Svou kariéru divadelního režiséra započal již jako mladý student a zůstal jí věrný až téměř do posledních let svého života. S divadlem se rozloučil poslední inscenací v roce 2002. "Z divadla mě budou muset vynést nohama napřed," vyjádřil se Bergman. Maaret Koskinen
Film je možné vidět
DVD
Online

Kontaktujte svého operátora

Informace o distribuci
Online zdroje
csfd imdb